Červen 2014

Možná díky nestačí

29. června 2014 v 22:25 | Kejtý
Žijete s námi několik let i pár chvil a spojuje vás jedna společná vlastnost.
Když přicházíme z nákupu, jdete nám naproti pomoci, aby jsme netáhly i tu nejlehčí tašku. Pro brambory chodíte vy, pač je to snad záležitost mužská. Vyhovíte nám s každou maličkostí, i když některá trvá déle, než by jsme si my ženy představovaly. Vznikají hádky, dohady, křik a další zbytečné nepříjemnosti. Osobně věřím, že každému muži trvá něco déle pouze z jediného důvodu. Přeje si pro svou něžnější (většinou) polovičku pouze to nejlepší, a tak spřádá plány, aby nebyl překonán mužem druhým.

Darovat smrt

8. června 2014 v 22:16 | Kejtý
Vozidlo se řítí dvouproudovou silnicí směrem na západ. Nic neříkající krajina ubíhá postraními okýnky. Stromy, louky a třeba i ty hejna vran. Slunce pálí otevřeným okýnkem na vystrčený loket, opřený o kraj staženého skla. Vzduch profukuje, vlasy vlají a svět se stále točí. A nikdy nepřestal. Zatím. Může se dít cokoliv a... Přece se točí.
Pozdní jaro nebo brzké léto, nikdy si nemohla vybrat, když nastaly zlomy ročních období. To už si byla jistější v těch obdobích životních. Ukázat na minulost či přítomnost? A co budoucnost, kde se skrývá? Prý je vše ukryté v nás. I to co nastane. Věří v to, i přes pochyby překypující její mysl.