Březen 2014

Odežeň obra!

19. března 2014 v 22:39 | Kejtý
Vypadá to jako hledět na knihu, která je skryta pod lesklou obálkou, a nevnímat, že by mohla něco vyzařovat i pod oním obalem. Číst dále řádky, listovat pokračujícími listy, přemýšlet co nám kniha chce povědět, ale přes to všechno nedostat se k jádru věci. Neuvědomit si onen střed, který by nás navedl tam, kam právě potřebujeme. Poznávat jen to, co nám je předhozeno. Nechtít zkoumat věci do hloubky, netoužit po objevování a nemít velké sny o tom, že z velké situace dokážeme udělat ohromující překvapení noci. Smíříme se s tím co dělají ostatní a neustále pouze napodobujeme. A pokud se nás někdo zeptá, proč to tak děláme, tak pokrčíme jen rameny. Ztratila se z nás touha po neobjeveném a chtíč závodit, předhánět se. Stát se někým, kdo na tomto světě ještě nechodil.

Chaos času, zmatek doby...

17. března 2014 v 11:39 | Kejtý
Život se vyklubal v nevěrnou mrchu se kterou, nikdy nemůžeme tušit, kdy se vypaří. Všichni kolem nás se stávají naplnění právě jí, i když nás i sami sebe přesvědčují o opaku. Neustále se skrývají, někam utíkají, maskují a hrají si na někoho kým nejsou. Jejich potemělé tváře s kruhy pod očima jsou plné vznětlivého ohně, pro který stačí jedna nepatrná jiskřička a panoval by chaos. Lidé se stávají statečnějšími a bojovnějšími. Nehledí na zbraně protiútočníka a vrhají se střemhlav proti němu holýma rukama. Nepřemýšlí nad nad následky, chtějí konat. Ale už netuší zda dobro či zlo.
Nikdo není hoden soudit chování druhého. Jak se říká, nepřišli jsme na svět s návodem na život. Kdyby tomu tak přeci jen bylo, svět by se stal nudným a každý z nás by žil bohatě a úspěšně. Neznali by jsme onu odvrácenou stranu, kterou musíme poznat, aby nám bylo jasné, proč vykonávat ono lepší, lepší z každého individuálního pohledu.