Pra(c)h začátků a konců.

3. ledna 2014 v 21:45 | Kejtý
Jaká byla Vaše nejmilejší hra v dětství? A jakou hru máte nejraději nyní? U mě vede hra na hlupáka. Jen je u toho riziko, že se opravdu tím hlupákem stanete.


Proč zkrátka lidem nedáváme víc šancí, aniž by jsme očekávali, že opět zvorají co mohou? Myslím, že život nám dává dostatek dalších šancí, jen my lidé si je navzájem nedovolujeme.




Jak dlouho dokáže člověk snít, aniž by nebyl napojen na vnější svět? A jak je vlastně dlouhé ono "dlouho?"


Vždy zůstane nejkrásnějším to, co není na první pohled vidět. Ukrývá se to, ať je to cokoliv. Je krásné objevovat ono krásno.


Jak dlouho je zdravé, když člověk zůstane sám? Osamocen v jedné místnosti se společností knih.


Touha patřit do stáda, ale přes to se lišit.


Občas nic nejde, tak jak si přejeme. A zřejmě je to správně.


Když se sečtou všechny body Vašeho života a vy vidíte výsledek...


Co je náročnější? Ukládat se k zimnímu spánku nebo se probouzet do jara?




Protože nic/nikdo není takový, jaký se zdá.




 


Komentáře

1 Michaela Michaela | Web | 7. ledna 2014 v 21:54 | Reagovat

Předposlední fotka je dokonalá. Jak na tebe hledí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama