Panáčku, nezhasínej!

31. prosince 2013 v 23:24 | Kejtý
Obrovská krabice ve které žije tisíce žároviček a blikajících světýlek. Stovky životů a miliony snů. Panáčci pohybující se různými směry, kteří neustále o něco usilují. A někdy se stává, že vlastně netuší oč se jedná, ale své představení neustále předvádějí. Neznají pauzu, nezastavují se, neodpočívají,... Jsou to snad elektrické přístroje? Tváří se jako odolní, všestranní, veselí, smutní,... Zdají se být zkrátka dokonalí. Umí mluvit, dokážou vyjadřovat své emoce, ale zároveň je i potlačovat. To musí být stroje! Co jiného může být tak multifunkční a odolné? Jedině onen pohybující stroječek mezi miliony světýlky.

A co se stane se stroječkem, kterému docházejí síly? Vrzají mu kolečka a potřebuje náhradní díl? Ano, správně! Zajdeme pro chybějící do servisu, opraví se a opět si nonstop udržuje rytmus. Opět se chová jako dokonalý výrobek. Hm, ale co s historickým přístrojem u kterého již nelze sehnat náhradní díly? Co s ním bude? Necháme ho dovrzat svou službu? Zahodíme na smetiště na pospas korozi? Provedeme výměnný obchod za mladší kousek? Co se vlastně dělá se starým a opotřebovaným? Co rodiče učí své děti, aby udělali s něčím starým co vypovídá svou službu? Neučíme je snad, aby onu věc nechali na pospas osudu? Vyhodit, zahrabat, schovat na půdu a poté zajít do obchodu pro nový kousek? Proč existují antikvariáty a bazary? Proč se lidé zbavují starého a nepotřebného?



Možná to nedává souvislost. Ale potom se nedivte, až vás děti šoupnou do léčebny dlouhodobě nemocných. A vzpomeňte, co jste je učili, aby provedli se starým, nepotřebným a historickým kouskem. Zdá se vám přirovnání absurdní? Prý je stejně směšné přirovnávat lidské a zvířecí utrpení. A toto možná o krapet víc, ale myslím, že vše dává souvislost. Existuje miliarda kmitajích světýlek po celém světě, ale neuvědomujeme si, že nejsme průmyslově vyrábění. Nejsme natolik odolní.
Přirovnala bych nás k papíru. Stačí jiskra a rozsypeme se. Někoho neskolí ani tisíce jisker. Někoho ani silný plamen. Ale přes to z nás už potom zůstávají pouze ohořelé části. Ožrané zbytky od oběda.
 


Komentáře

1 pixie pixie | Web | 31. prosince 2013 v 23:53 | Reagovat

Souhlasím. A to srovnání vůbec není mimo, naopak. Je velmi dobré. A trefné.

2 stuprum stuprum | Web | 3. ledna 2014 v 16:42 | Reagovat

Kam ses na týdny zašila? Něco jsi vyráběla? :)

3 Kejtý Kejtý | Web | 3. ledna 2014 v 20:12 | Reagovat

[2]: Sbírala jsem myšlenky po světě, abych mohla něco zas napsat... :) Já nic jinýho moc vyrábět ani neumím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama