Prosinec 2013

Panáčku, nezhasínej!

31. prosince 2013 v 23:24 | Kejtý
Obrovská krabice ve které žije tisíce žároviček a blikajících světýlek. Stovky životů a miliony snů. Panáčci pohybující se různými směry, kteří neustále o něco usilují. A někdy se stává, že vlastně netuší oč se jedná, ale své představení neustále předvádějí. Neznají pauzu, nezastavují se, neodpočívají,... Jsou to snad elektrické přístroje? Tváří se jako odolní, všestranní, veselí, smutní,... Zdají se být zkrátka dokonalí. Umí mluvit, dokážou vyjadřovat své emoce, ale zároveň je i potlačovat. To musí být stroje! Co jiného může být tak multifunkční a odolné? Jedině onen pohybující stroječek mezi miliony světýlky.

A co se stane se stroječkem, kterému docházejí síly? Vrzají mu kolečka a potřebuje náhradní díl? Ano, správně! Zajdeme pro chybějící do servisu, opraví se a opět si nonstop udržuje rytmus. Opět se chová jako dokonalý výrobek. Hm, ale co s historickým přístrojem u kterého již nelze sehnat náhradní díly? Co s ním bude? Necháme ho dovrzat svou službu? Zahodíme na smetiště na pospas korozi? Provedeme výměnný obchod za mladší kousek? Co se vlastně dělá se starým a opotřebovaným? Co rodiče učí své děti, aby udělali s něčím starým co vypovídá svou službu? Neučíme je snad, aby onu věc nechali na pospas osudu? Vyhodit, zahrabat, schovat na půdu a poté zajít do obchodu pro nový kousek? Proč existují antikvariáty a bazary? Proč se lidé zbavují starého a nepotřebného?

Nadlet skutečnosti...

14. prosince 2013 v 20:02 | Kejtý
Prý když člověk nepatří do žádného celku či skupiny, tak se stává osamocenou a zarmoutilou bytostí, která se potuluje světem. Tuto skutečnost jsem chápala většinu své dosavadní existence.
Jenže potom je opačné zarmoucení. Patřit do velkého celku, kterému vlastně nechcete patřit, ale nic jiného vám nezbývá. Proč? Toužíte po tom, co je zájmem onoho celku. Zkrátka setrváváte tam, kde jste a rozhlížíte se kolem. Máte chuť vyřknout tucty připomínek a povědět, co je podle vás správné. A jak čas plyne, tak nabýváte dojmu, že opravdu pouze vaše myšlenky jsou těmi správnými. A co když opravdu myslíte pravdu? (Tato věta se mi líbí pro svou exotičnost. Jde si myslet pravdu? Je toto spojení reálné? A to mě na tom baví!)