Listopad 2013

Rozporuplnost životů

28. listopadu 2013 v 23:27 | Kejtý
Ve většině případů se narodíme jako zdraví jedinci, kteří jsou schopni plnohodnotného života, i když pojem plnohodnotný by se dal rozebírat dál, ale o to mi nyní nejde. Brečíme, chodíme, mluvíme, křičíme, jíme, radujeme se, poskakujeme, zpíváme, kreslíme, jezdíme, diskutujeme, hádáme se, hledáme, ujišťujeme se,... Naše činnosti jsou naprosto bohaté a snad až okouzlující, pokud se nechám unést pozitivním až sluníčkovým myšlením.
Existuje tolik možností, pro které se v životě každý z nás může rozhodnout. A žádná z nich není špatná, i když svět jí za takovou označuje. Bez jednoho by nebylo druhé. Pokud by neexistovalo zlo, neměli by jsme kontrast s dobrem. A vlastně... Existuje dobro a zlo zvlášť? Nebo tyhle dva pojmy rozdělujeme jen my lidé a ve skutečnosti neexistují?

Horolozče neskákej!

19. listopadu 2013 v 22:52 | Kejtý

Když se spojí podzim s létem, tak vzniká babí léto.
Pokud se spojí smutek se štěstím, tak vzniká něco jiného.
Jak dlouho potrvá ono babí léto? Týden či dva?
A někdy se nedostaví vůbec...
Když se uvnitř vás něco kříží a cosi se tam rodí, ale dítě to není.
Něco nového, neznámého, vyvolávající husí kuži.
Čekáte den či dva. Měsíc či tři. A vlastně nevíte, jak dlouho vše potrvá.
Zrod, zánik nebo únik? Jde o ten pocit v břiše, který vám svírá všechny svaly.
Nevíte co očekáváte, ale víte, že čekat nepřestanete.
Když by jste měli být šťastní, protože zkrátka nejste slepí.
Očekávat větší štěstí, tak to je jako očekávat hezčí smrt.