Březen 2013

Nejistota lásky

18. března 2013 v 22:17 | Kejtý
Mám obavu. Je velká jako ta největší bublifuková bublina, která se vznáší nad námi a nikdo jí nechce prasknout. Chodí kolem ní a říkají ji: "Bublino, ty jsi ta největší a nejkrásnější bublifuková bublina, co jsem kdy viděl." Jenže ona se po chvíli rozprskne do prostoru a nezbyde z ní nic. Koukají na místo, kde plula, ale už tam není. Vždyť byla tak velká, barevná a lesklá! Proč nepluje prostorem do nekonečna? Jeden človíček pověděl: "I ty chytráku. Viděl si někdy něco, tak krásného, aby procházelo životem samo?"

Dav se hluboce zamyslel a jeden z lidí odpověděl: "Znal jsem krásné lidi co procházeli světem sami. Za okamžik však našli svou druhou polovičku. A ti co ono štěstí neměli, tak ti se rozprskli stejně jako ona bublina."