Únor 2013

Přála bych si v tvé náruči usmívat se.

23. února 2013 v 21:51 | Kejtý
Když procházím zimním městem, které je plné uspěchaných lidí. Hledí do země, mračí se, jsou obtěžkány zavazadly, tlačí se do dopravních prostředků, neznají kouzelná slůvka a pokud promluví, tak si jen stěžují.


Umět se radovat. Ze všeho. Nečekat, že v budoucnu přijde něco, co bude to pravé, protože je možné, že to pravé přichází právě teď a v budoucnu nic krásnějšího už nepřijde.
/Ota Pavel/



Je to jen o pocitech!

12. února 2013 v 21:46 | Kejtý
"Planeta nepotřebuje víc úspěšných lidí. Planeta zoufale potřebuje víc mírotvorců, léčitelů, restaurátorů, vypravěčů a milujících všeho druhu."

Dalai Lama


Sžírají nás každého z nás nějaké pocity. Útržky našich životů. Příběhy, které vyprávíme. Ale jsou tu i takové o kterých raději pomlčíme. Alespoň na čas. Nepospícháme s jejich vyplutím do světa. Možná se s nimi jen sami neumíme vyrovnat, stydíme se a nebo jen chceme zapomenout. Ale jednou... Jednou se stejně dostanou na povrch. Uleví se.

Když se potácíte od jednoho kusu nábytku k druhému. V ruce máte nealkoholický nápoj, protože vaše ústa volají po vodě, Jste vyprahlí. Nejen kvůli vodě, ale i s city. Myslíte jen na to, aby jste se udrželi na nohou. Bum! V jednom okamžiku už se vzdáváte a chcete podlehnout a jít k zemi. Zapíráte nohy, zapojujete ruce, vyklouzává vám voda, ale vy stojíte! Kaluže vody na podlaze, chcete neúprostně pít. Schýbáte se k zemi a berete nádobu s vodou do ruky. Máte ji již u úst, ale jste vysílení. Nemůžete uspokojit své základní potřeby jako je žízeň. Odkládáte pití. Myslíte jen na své dolní končetiny, aby vás udrželi na nohou. Daří se. Soustředíte se jen na svou kymácivou chůzi a odesíláte svému mozku jen jediný vzkaz: "Odveď mě do postele!" Svalíte se do postele a oddychujete jak po absolvování maratonu.

Ztracena ve své mysli.

5. února 2013 v 20:23 | Kejtý

Po nocích plakat více,
tvými vzlyky zalíkajíce.