Říjen 2012

Hej ty vzadu! Otoč se!

27. října 2012 v 21:33 | Kejtý
Jsi jiná. Jsi divná. Jdeš mimo dav. Chováš se jinak. Děláš jiné věci a ještě jinak.
Kurňa a to mám být jako ty? Mám jít jako ovečka v davu jen, aby mě pasáček pochválil za vzorné chování? Ne! Vyplazuji jazyk a dělám dlouhý nos! A že jsem občas drzá? To se ti zdá, protože v dnešní době se i upřímnost bere jako drzost.


Žluťásku, podzime.

21. října 2012 v 21:51 | Kejtý
Procházím se venku podzimem. V neděli je naše město opravdu krásné. Žádný spěch, chaos a pouze minimum lidí, kteří si vykračují poklidným nedělním tempem. Nepospíchají. Jako by žili pouze okamžikem.


Ukažme svaly, ale né ty fyzické.

18. října 2012 v 20:44 | Kejtý
Život je opravdu jen pro silné jedince. Nikoliv fyzicky silné, ale psychicky. Neustálý boj a hon za něčím co vidíme jen matně. A proto s velkým úsilím vkládám následující fotografii.



Je to jako sen co usadil se na andělských křídlech.

2. října 2012 v 21:00 | Kejtý
Možná právě na tyto chvíle budeme vzpomínat jako na ty šťastné. Nebo na ty nejšťastnější a nejkrásnější. Jen nevíme zda budou následovat dny, které překonají ty dosavadně šťastné. Zní to zmateně, protože i já jsem zmatená. Ale krásně.