Ve stínu světa.

20. února 2012 v 21:57 | Kejtý
Cítím se zvláštně. Nemám se dobře ani špatně. Mám se zvláštně a sama nevím co se pod tou zvláštností skrývá.


Jako bych byla jen něčím stínem. Jako bych byla někým kdo již dávno žil. Tím kdo dělal stejné chyby ve kterých se topil a na hladinu vyplavával se nadechnout. Stejně jako mému předchůdci, ani mě nikdo neporadí.



Pod tou vší tíhou se vyhrabávám a zas zahrabávám. Nikdy si nemyslete, že něco skončí jen proto, že něco nového začnete, aby jste na to staré zapomněli. Nepovede se vám to. To co se vám v životě stane, musíte překonat. A až budete za překážkou, tak teprve potom se můžete rozeběhnout k té další.


Jako bych koukala na svět jinými oči. Jako bych to už nebyla já. Jako bych byla tou, kterou jsem dříve odsuzovala. Možná v mých očích jednou odsuzovaná přemýšlela nad tím samým co já. Měníme se, každý se mění. Už dávno jsem se smířila, že lidé hubnou, tloustnou, stříhají si vlasy, naroste jim bradka, začnou nosit brýle nebo přijdou o nohu. Ale na jedno jsem si nezvykla. Na to, jak se lidé mění uvnitř. Nestojí si za stejným názorem jako před lety, chová se tak jak se mu to před tím nelíbilo u ostatních. Ale teď? Přijde jim to normální. Možná je to dospívání, možná jen lidská hloupost. Člověk musí mít několik tváří, nemůže být v každé společnosti tím stejným člověkem, zkrátka tak to ve světě negunguje. Jsme lidé několika tváří s různými maskami, ale nesmíme to přehánět.


Postupem času mám ráda nějaké jistoty. A tak když mě při příchodu uvítá psí stvoření, olízne mě, zavrtí ocáskem a vyžebrá něco k jídlu, tak jsem spokojená. Jenže ani to není jistota. Řekne mi někdo jaká existuje ve světě jistota? Žádná. Vše je pomíjivé. A to mě děsí.
 


Komentáře

1 Míša Míša | Web | 21. února 2012 v 16:18 | Reagovat

máš opravdu hluboké názory. Znělo to na mě naprosto kouzelně. Přesně takový pohled na svět, který mi chybí... Takovou bych chtěla mít kamarádku. Aby mě tak pěkně doplňovala.

2 En. En. | Web | 22. února 2012 v 21:50 | Reagovat

Jako bych četla svoje myšlenky. Neuvěřitelně jsi to vyjádřila. Je to můj úhel pohledu na svět. Alespoň v jedné mé části osobnosti. V té, ve které se cítím nejvíce jako já. Jenže, ani to nevím jistě.

3 Michelle Michelle | Web | 26. února 2012 v 15:37 | Reagovat

lidé se uvnitř jen tak nemění. mění je zkušenosti, mění je hlavně to, s čím se ve světě potkají. ať je to dobré či zlé. každému se přihodí něco, co ho změní, určitě ani ty nejsi nebo nebudeš vyjímkou. špatné je, když jsou ty změny k horšímu. jenže co je pro tebe zvenčí špatné, může být pro ně obrovským plusem, proto je všechno nejen pomíjivé, ale taky relativní.
(jinak mému obličeji je tvar jedno, záleží spíš na šířce brýlí, které seženu =o))

4 Michelle Michelle | Web | 26. února 2012 v 16:49 | Reagovat

názor vycházející ze zkušeností, sama jsem se hodně změnila, už jen za tu dobu co mám blog =o)
jinak slečna vypadala jako malé dítě, konečně vypadá na 20 =o)
a máte božího psa, takový s námi jezdil na hory, když jsem byla malá =o)

5 Hjůbí Hjůbí | Web | 26. února 2012 v 20:55 | Reagovat

Ta morčata jsou úžasně roztomilá :)
Líbí se mi tvůj nový design. V jednoduchodti... vždy´t víš :)

6 terez:) terez:) | Web | 27. února 2012 v 8:22 | Reagovat

Myslim ze se lidi nemeni.. spis pristup k lidem..na zaklade zkusenosti a tak..libi se mi tvoje nazory a to jak se umis vypsat..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama