Bezplatná pracovní síla

2. října 2011 v 17:37 | Kejtý
Nikdy jsem si moc veřejně nestěžovala. Pouze vybraným osobám (ti jsou z toho určitě nadšení), kteří mé prupovídky musejí i na dále snášet. Ale lítost není na místě. Vstávat v nočních hodinách jen kvůli tomu, abych mžourajícím pacientům, o několik kilometrů dál, rozsvítila nad hlavami světýlko se slovy "Bré ráno" není vůbec dobré. Propichují nás pohledem, s ospalky v očích a myslí si něco o zadní části těla. Ale to mě nijak netrápí, protože já už jsem pár hodin vzhůru a tak mám před nimi náskok. Když oni se těší na snídani, já přemýšlím nad obědem. :)


Celé (v ten volný dopolední čas) dopoledne koukám z oken pokojů ven. Připadám si tam jako ve vězení. A co si myslí teprve pacienti. Být obehnán okolo sebe betonovou zdí není moc příjemné. A ani na jaře tam nerostou barevné keříky, které by celou nemocniční atmosféru alespoň trochu rozjasnili.


Už druhá káva za den. Pokaždé si myslím, že budu z ní nadopovaná energií a optimismem. Chyba. Automat ze mě vyždíme jen devět kačé a já odcházím.


Potom vám je uložena administrativní práce sekretářky. Skládání papírů. Nestěžuju si, ale tohle je právě to co mě na práci zdravotní sestry odpuzuje. Já to těch pár chvilek vydržím, ale naskakuje mi husina, že bych to měla dělat nějak pravidelně.


Do odpoledních hodin jste o hladu (a nemocniční kantýnu se vám podporovat nechce), ale pacieni mají luxus. Stravu 24 hodin denně. Musíte čmuchat vůňi oběda a celý den skákat okolo pacientů. Byl to špatný den.


A tady můžete vidět jak pacienti trpí hlady (ironie). V lednici pro pacienty je pouze jedno balení párků.


"Šichta" skončila a já vysedávám před nemocniční budovou. Je krásný sluneční den bez mráčků. Myslím na všechny pacienty, kteří tento den mohou vidět jen z nemocničních okének. Ale také na ty, kteří už neuvidí žádný den ani ten smutný a propršený. Nadávám na nemocniční prostředí, personál, pacienty, ranní vstávání a všechno možný co vás ještě napadne... Ale co se týče zaměstnání je to jediné kde se v budoucnu vidím. V nemocnici, která voní (všimněte si jiní by řekli smrdí) dezinfekcí, kde se prochází osoby v bílém, stříká krev a kde je slyšet cinkot chirurgických nástrojů.
 


Komentáře

1 Ramalia Ramalia | Web | 8. října 2011 v 13:14 | Reagovat

Budu upřímná. Nemocnice nemám ráda, protože i ve svém věku už mám za sebou dost pobytů v té dezinfekcí občas vonící, většinou smrdící budově. Ale přesto máš za svou práci můj obdiv.
Někdo by nevěřil, jak člověku dokáže v šest hodin ráno zkazit náladu zamračená sestra...

2 S. S. | E-mail | Web | 9. října 2011 v 12:10 | Reagovat

Já měla naštěstí v nemocnicích většinou štěstí na hodné sestry. Asi jsem jim vždycky tak nějak nevědomky zahrála na city, když mě třeba naposledy přivezla do nemocnice sanita v únorových mrazech celou mokrou vytaženou z bazénu, ubrečenou s vykloubeným ramenem. :)

3 Amelie Amelie | Web | 14. prosince 2011 v 19:58 | Reagovat

Jsem zdravotník, měla bych mít pochopení pro sestry. Ale když mě v srpnu nerudná sestra vzbudila s teploměrem ve 4:30h., měla jsem chuť vraždit. Trochu úcty a ohledů k nemocným by neškodilo. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama