Život je hořký. Bohu dík?

14. července 2011 v 19:15 | Kejtý
Nic netrvá věčně, ani příroda ani lidský život, jediná trvalá je změna.

Ferdinand August Bebel

Ještě před pár hodinami jsem si byla jistá jaký úžasný článek sem napíšu. Přihlásím se na blog a v mé hlavě velká, černá, nenapravitelná díra. Co s tím?

Chtěla jsem začít vkládat na blog více fotografií. A hlavně se snažit o trochu kvalitnější fotografie. Jen problém je v tom stále u sebe nosit foťák. Nenosím stále u sebe ani mobil což mi je i vyčítáno. Chtěla bych to napravit. A nosit u sebe obě dvě vymoženosti 21. století. Tu první pro svou radost a tu druhou pro spokojenost ostatních. :-)


V poslední době se mi zdá život jako jedna velká změna. Plná omylů a pádů. Občas i šťastných chvilek, ale těch je sakra málo. Chci (záměrně není psáno přála bych si, protože "chci" je pro mě v tuto chvíli víc než přát si) zdokumentovat každičký krok v mém životě pomocí fotografií. Přála bych si (nebo chtěla?), aby mi rodina a přátelé ochotně pózovali před objektivy a nezdrhali i před foťákem co je ještě shovaný. :-) Protože jediné co nám zbude jsou vzpomínky a fotografie.

Nesnáším nemoce, které přijdou nevhod. Nesnáším bolest v krku v červenci. Musím být, ale ticho, nechci ležet v posteli se šátkem okolo krku jako Ferda mravenec.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama